Pojďme si popovídat
Můj přesný součet náhod ( Zikmundova definice života ) je poněkud nepřesný ,
k té nepřesnosti mu trošičku pomáhám svou slabostí pro nová místa a rozhodnutím že jestli někam tak jenom
tam do těch míst kde jsem byl jen v myšlenkách či minulých životech,
jak tedy říká se prostě jsem nebyl ,
vracet se je pro mě dnes plýtváním energií.
Je to dobrý , ještě jsem pružný mi projede hlavou když ležící na zmrzlé zemi zjišťuji že ovládám všechny své končetiny,
ca po šesti metrovém pádu po hlavě kdy pouhým následkem je že jeden
den pak nepřečtu titulky . Bylo to při prvovýstupu Makedonie a zde si uvědomuji , že zimní lezení
je ještě nebezpečnější než lezení bez mg , protože zpocená ruka má šanci se někde za kristal zaseknout ale promrzlé
prsty jen oblinu pohladí a svalit se na rodnou hroudu je pro nás padající pak jedinou možností .
Dvanáct let jsem od svých partnerek poslouchal že nemyslím na nic jiného , než na skály. Ta poslední mi vyčetla ,
že můj problém je že myslím jen na své děti .
To je dobrá zpráva , tudíž moje myšlení zaznamenalo výrazný posun a výsledkem je , že věty které teď budete
číst nejsou již pouhým výplodem tupého skalního fanatika .
Ani nevím čím začít ,chtěl bych Vám toho tolik říct .
Meteora byla tím nejkrásnějším a lezení po bramborách vůbec není fádní . K mému údivu ač zde trávíme i víkend nepotkáme
jediného lezce . Převažují zde myslivci ( zastřelené lišky tlejí dokuď je neroznesou toulaví psi ) a motorkáři , kteří
zde testují sjízdnost zdejších bouldrů u vesničky Rizoma .
Skály a bouldry u Thermisi vypadají nádherně , cestu k nim skrze ploty bohužel nenajdeme .
Skály u Nafplion si oblíbíme nejvíce . Výhodou je teplé moře , do skal po rovince nevýhodou nejtěžší zde pouze dvě 8a .
Jedno lehký a druhý na můj vkus příliš sekaný a drobivý .
U Vivari jsme úplně sami . Skály jsou ve stínu což vítám , bohužel jediné 8a z močálu nenastoupím výše již krásný kroky
v plotně . Jedno pěkný 7a jinak lehčí . Romantický plácek vhodný na chvilku lezení a hodně koupání .
Langada gorge u Sparty vypadá úchvatně , na děti tu však příliš fouká tak místní vápenec neotestujem.
Leonidio je oblastí kde bych měl asi co lízt na věky , na můj vkus trochu moc ježdění .
V Kyparissi ( nám se moc líbylo na pláži pod skálou sektoru Vlychada bohužel cesty jen do 7b )
i v sektorech pod Neapoli už lezeme úplně sami . Romantické místa z těch nejkrásnějších na zemi .
Skal tu je tolik že by si zde mohl svůj vlastní sektor otevřít každý kdo leze a určitě by jich tu pár dalších zbilo
pro příští generaci..
Že jsem se synkem v Řecku viděl pár metrů od útesu plout velrybu
nám nikdo neuvěří , že nám mořští hadi lámaly podběráky , že nešli propíchnout ani oštěpem z rákosu a že jsem se jich bál
i na břehu . Že jsem totální posera a když mě chobotnice omotala chapadly ruku až nad loket v panice raděj jí pouštím.
Nevím jestli měla tak málo inkoustu a nebo byla jen pitomá a myslela si že se nám schová..
Že Vážím si řeků zas o něco víc neb jejich životy nebudou úplně snadný , a v zahulených hospodách a gyrosárnách jsem
si uvědomil jak jsme z těch norem evropské unie u nás totálně předposraný..
Že nesnáším psy od teď vím jistě neb ubránit děti před agresivníma smečkama bylo mým denním dobrodružstvím a jen svědomí mi
bránilo chodit do skal s mačetou neb bylo téměř jisté že by pak kolem nás létali krvavé hlavy ..
Jediný horolezce jsem potkal v Nafplio a v Leonidasu , jinak jsme byli všude jen sami . A i když byly pláže i vesnice téměř
všude opuštěné veřejné osvětlení Nám svítilo všude jak na Václavským náměstí zřejmě tam volty nic nestojí.
Horký prameny v Termopilech jsou úžasné , opálený chlapík u vodopádu mě odradil koupat se zde , válíme se v laguně o padesát
metrů níže . Byla to dobrá volba , za pět minut přijíždí policie řešit rozbité okno auta a okradené turisty .
Ve Skopje děti nechápou že dávám pár centů na semaforech opáleným dětem za ušpinění čelního skla . Dá práci jim vysvětlit že
těch dospělých se tolik nebojím ale tenhle naštvanej malej nám prohodí šutr voknem a já si na něm nic nevezmu a ani se neuklidním.
Vápenec na jihu Řecka byl překvapivě křehký , ale zas díky tomu se dalo objevit pod chyty ukrité gekonky.
V Makedonii se dětem líbylo nejvíce , všichni se usmívají , bosí děti na blátě a koňský spřežení , obrázky jež znám snad jen z Indie,
život jak z černobílích knih .
Do skal není snadné občas trefit neb cesty mizí v hnědých loužích jež nejeví známky možností projetí.
Smog ze spálených pneumatik jež na okrajích Prilepu každý den ekologicky likvidují. Proto jezdíme spát raději do vyšších nadmořských
výšek kde svítí slunce hned od rána . Okolo Prilepu prokoukne smogovou vrstvou nejdřív tak okolo jedenáctý.
Kameny krásný problém je tvrdý lišejník , který mě připravil o hodně přelezů neb občas se drolí . A výlezový mech jsem
nemohl nazvat jinak něž kožíšek .
A že sestup z bouldrů byl pro mě většinou časově náročnější a občas obtížnější než samotný výstup . Pár obílených šutrů a
dvě vynejtované linky dávaly tušit , že někdy tu v minule kdosi i lezl . Hodinové procházky po planinách šutrů z nepříjemňují
trnité porosty a jedna bouldrmatka nikdy nestačí mě přiměje toulat se mezi kameny a sápat se na ně převážně bez ní .
Ochrana přírody u nás funguje skvěle a že v Labáku kvůli hnízdění zavřeli lokality , kde nikdy nic nehnízdilo , nikdo neleze a jsou tam
převážně desetimetrové brdky .
( Před tak dva a dvaceti lety hnízdil pravděpodobně Sokol , ornitolog nejsem ve Světelném roku na Zrcadle , s překvapení v madle jsem trochu vyveden
zmíry , o tom jak má pěkný mladý se vypráví v hospodě ,zakázaná byla tehdy Růžová věž a
Dolnožlebská vyhlídka . Na Růžové věži jsem viděl dva roky po sobě v Zabilkově cestě hnízdit poštolky , Výra jsem viděl taky tak před dvaceti lety
někde v lesích nad Vojtěchem ,nad loukama Labské stráně lze zahlédnout čápa černého , dva jsem viděl u Labe v Děčíně Loubí když jsem jel s dětmi vodu )
Labák je opravdu pro ptáky ráj.
V OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Správy Národního parku jsem se dočetl :
Žádná studie prý jednoznačně nevyloučila negativní vliv na pískovec - fakta : Všechny studie prokázaly že je škodlivý pot .
Magnesium by mělo sloužit ke zvýšení tření - fakta : pískovec má perfektní tření které není třeba zvyšovat , magnezium slouží k vysoušení potu .
Myslím že oficiální zpávy by měli být pravdivé a přesné , a tudíž by měli popravdě popsat , že většina lezců na písku používá magnezium
převážně kvůli své bezpečnosti , myslím že všichni znají pořekadlo Potit se strachy . A tudíž bych opravdu chtěl , aby se alesponň z oficiálních
míst přestalo mystifikovat a jasně se řeklo , že magnezium se zakazuje možná a pouze jen z estetického hlediska , a že lezení bez něj je se spocenýma
rukama obtížnější a nebezpečnější .. Proto lezení bez magnesia dobrovolně podstupuje opravdu jen hrstka lezců . Je to zpátečnické stejně jako přestat
používat lezačky a úvazky , a začít se vázat opět jen na lano .
Různé podoby české zábavy.......................
