úterý 6. listopadu 2012

Posedlost


Prej závody prvovýstupců .Nechápu jak může někdo zaměňovat posedlost se závody. Ten co chce závodit, zabírá směry . I tací jsou mezi námi, ale proč ne když je to těší.
 Už se I na webech píše , že někteří prvovýstupci mají vymytý mozky a že nejlépe by bylo vyhlásit stop stav. Už je to tady znovu . Tenkrát chtěli správci skal taky zakázat prvovýstupy v Labáku , že jich je dost. Jak pro koho. Samozřejmně pro ty, co tráví I několik let v jedné cestě určitě ano. Pro ty co milují první pokusy v cestách a tráví v Labáku všechen svůj volný čas určitě ne. Co jsem zatím viděl ,cesty více než prvovýstupci zatím dojišťují správci skal. A ti co mají nejvíce řečí jak mělo by vypadat , nedělaj raději vůbec nic. Jen na vysvětlenou . Všechny opravdové lezce které jsem v životě potkal , měli něco společného. Tu jiskru a zároveň hloubku v očích, ty gesta co hraničí se šíleností , tu posedlost , to bezmezné nadšení , a když náhodou nemohli lézt , byli to těla bez duší.. Psi štěkají a karavana jde dál , šílený prvovýstup od Míly Pletánka co jsem lezl v mých začátcích. Teď už se musím jen usmívat , tolik moudrých rad a nikdo je neslyší, karavana jde dál. Těch pár srdcí co žijou svůj život a štěkot pudliků , co závidějí.  Všichni chtějí v Labáku hlavně ty dlouhý a nejvíce lezené naše cesty ? Řekl bych na Levem Rádler a na pravém Matrix ? Předlouhý linky tak jako Pouze pro bílé či Viktor čistič , kolik má přelezů Pandořina skříňka po nalepení chytu  , stálo to opravdu za to? A kolik Black box Jirko ? Vyslyšeli jste hlas volání lidu , hladu po dlouhých linkách , zpřístupnit širší veřejnosti . Kluci kdo to ocenil  ? Myslím si že čas ukáže ale už dnes vidím , při srovnávání cest doby kruhů , doby Hudyho bh a éry svazových borháků že procenta píčovin ve skalách se naopak snižují. Kdo by chtěl náhodou polemizovat ať se projde skalama .


7A ve Vic , no na Sněžníku bylo by 7C no a co.

Je lepší čísla neznat , a jenom lízt...

7B+ v San Bartolu u Tarifi , co jsem zkoušel věci do 8B zajisté..

Dny ve skalách strávéné lezením jsou ty nejlepší dny v mém žívotě .


Při lezení ve Špaňelsku
jsem byl spokojený ,
Harakiri , nejtěžší cesty světa jsou dávno zapomenuté , ani stopa po mg . 

Gandie , 7b+ za 8a atd.


ale tak nějak čím déle jsem byl na vápně , tím více jsem se nemohl dočkat domů , na písek. Ta nejlepší skála jakou kdy člověk může dokázat poznat , zjistit že se dá udržet bez držení , je to hra , je to bouldering. Začlo to v Adru.


Co kruh , to bouldr. Jinak lehký, netřeba jistit, nešlo zajistit, to byla pro mně opravdová škola boulderingu , a poznat labák ? Říkám a vím jistě , zatím jsem nelezl v Labáku hnusnou cestu. Můžem se bavit o tom , že by šla udělat jinak ? No , už tam tak holt je, Ale tisíce jasných volných směrů Labských pískovců je zatím  nadějí že každý si může udělat přesně takovou , jakou by chtěl, a být pak spokojený . A já většinu svého volného času chodím s klukama otvírat nové směry , a přemýšlet , no musím víc přemýšlet,
 začít víc přemýšlet nad názvy cest. Srdcebol RP IXc byl jasnej , když mě tenkrát Jirka s Robertem vzali na Fregatu tak hned v prvním tempu jsem zjistil, že ten půlmetrovej špalek co mně včera ťuknul do hrudníku je za ten strom , co se nemá jak a čím bránit. A než se  mi na žebrech udělal vlašský vořech byl jsem si jistej ,že to co mne prodnešek v bouldříku tíží je určitě bolavý srdce, tím jsem si jistej...
Nalevo proletí tentokrát ne z  nebe Padající felix RP IXb ale Robert , co na okamžik zapomněl že sedí v háčku a při zavrtávání zatlačil v nohách a dřív  než stih zavrtat , šup  a už letí.............


Robert a Padající Felix RP IXb
Pavel Henke a Českoněmecko IXb na Stalinovu hlavu.

Fregata- Jirka a Padající Felix RP IXb a vpravo Srdcebol RP IXc



Když jsme s Pavlem otevřeli Rudou zonu RP Xa tenkrát jsem netušil jaký jim přivolám úspěch a že po volbách bude trochu víc  rudo ne jenom za pruhy v těch našich rezervacích.
Tenkrát když byla na Prezidentovi naší jasnou volbou Přímá volba Xa  , že se dočkáme přímé volby prezidenta byl asi zázrak . Tenkrát, když Jíťa při našem společném prvovýstupu v Adru, ne zrovna v Známce punku RP Xa konstatovala , že holt pořád musím hledat nějaké souvislosti tak dneska už vím , že opravdu nehledám , že prostě jsou.
No mezitím v rudé zóně v Labáku tam u vlhkých koutů kuchyňských I v těch údolích Suché kamenici kde vznikají I Tatranské lomnice. V těch úžasných lomech co dech berou jak Děčínská žula, Lomikámen, Radův ba či Žížův masív.
Díky tomu že v Labáku dělníci loupali opravdu pečlivě , vznikají v Labských lomech opravdu šílený linie. Vytknout jim můžu jen ty díry po vrtech , ale to už je vážně jen detailní vadou na kráse. Na Kazatelně se po sanacích otevřela parádní linka, klíčová bude zajisté, vrcholová cihlová zídka. A že to jde s námi opravdu z kopce potvrdím s Andrejem ve směru Prohibice RP Xa.
Andrej Chrastina a Prohibice RP Xa na Děčínské žule.


Pěti metrový traverz z Rudé zony do díry než člověka narovná směr co dech  pak vyrazí , ach ouvej opravdu , fakt už jsem šílený a dříve než budou mé vzdechy zcela nepublikovatelný , píšu tohleto slohový cvičení , tentokrát pro Directalpine. V těch jejich autdorových monterkách už sem prožil ne jeden den, ve skalách , ve městě a taky na stavbě a neodejít občas šev či zip , musel bych zalézat do širočin , abych ty jejich nanotechnologický plátna ve skříni nekupil.
Vím že jsou v poslední době moje slova I věty nepublikovatelný, ale doba je opravdu rychlá a ty pravé horolezce ve skalách , téměř už nevidím . A tak píšu tyhle pravdy za skal , jako svůj ventil.
V Národních parcích vyhrává ochrana přírody bez boje , více než zákazy funguje nezájem a  prozatím prej postačí preventivně jen z vrcholků , posbírat vrcholové knížky. Zatím v parku nepotkávám lezce, strážce jen vzácně ale těch vůní parfémů , turisti , jak krásně voní.
Vraťme se z parku , nejvíce lezců potkáte v Arcu. Cestování vzdělání doplní , najedu osm tisíc kilometrů jen proto , že hledám slunce a teplo. V zimě mrznou pomeranče už I v Andalusii. Silové jeskyně au au to bolí.


Perros de los perro 8a , nejkrásnější cesta v Loja. Dal jsem si pět cest a už sem ani nemusím . Pár perel a zbitek pleva , všechny oblasti světa jsou na tom stejně. Jen poměr se mění.


Uvědomit si , že už sem starý a myšlení , asi se mění a moje přímo jen přímo kličkami zavání. To by měl Mocan radost kdyby viděl ty naše výhledové linky. Tenkrát , když říkal že neumíme udělat pořádnou cestu , pořád jen přímo a pořád jen hrany a stěny.
Tak dneska už umím a tolik zajímavých koutků a žlábků , oblých říms či varhanů co  s klukama jsme navrtali, nechápu že jsme tu nádheru tenkrát tak zanedbali.
V době kdy padá se rychlostí zvuku , kdy Adam mění . Myslím že ze mne může vypadnout jediná kloudná věc a to topo pro Šoulend, myslím že pár novějších linek tam rozhodně stojí za to, cesty jsou většinou nechutně bouldrový ale výběr , pestrost různorodost jsou jedinou valutou , vůní I chutí rozmanitosti.  V mých začátcích chtěli lezci zkoušet a lízt extrémní cesty  , umět , dokázat zalézt si všude bylo to hlavní. Přeji každému z Vás ať může jít za svým............snem , deníčkem , láskou či sportem, vášní či životním stylem a každému , kdo dočetl Vážně až sem děkuji, upřímně děkuji a Všem přeji štěstí , neb o něm je život , o něm je lezení .




PS : Zkusím to vážněji , svůj životní styl jsem v posledních měsících ostrouhal na práce a prvovýstupy nic mezi tím , no nedá se divit když volné linky jsou čím dál tím lepší . Na levém břehu letos utekli sakra kupředu Adam za XII a Ondra XIb krutě tvrdí . Na pravém kulháme pár deset bé a céček. No nabídka pár jedenáctkových směrů navrtaných jest , třeba podzimní tření bilanci zvedne. Kravál myslím že bude jedenáctkovým skvostem. Tak jako Opičí král , z Opičí klece přímější útěk. Centrální mozek lidstva a Zakletá hrana z těch kratších , třicet zatím neúspěšných pokusů je krutou pravdou, že nic nenacvičiju , protože to neumím. Co nevylezu hned, v tom se pak trápím. Ale vzhledem k tomu že problém je u první bh dá se v něm nasázet deset pokusů během půl hoďky a tak jističe snad moc tím netrápím a ještě někoho, někdy snad ulovím.   V rodišti Pavla Henke na Vlastičku zas  na RP čeká jedenáctkový směr Řev na Všemily skála I kroku tuze kvalitní.  Přeji Vám tření a rozvahu v krocích,  s pozdravem Tomajda Skalní.

1 komentář:

  1. No to je radost, zase si něco přečíst. Díky, Tomajdo!
    Piškot

    OdpovědětVymazat