ALE ALE ALE , ZASE NĚJAKÝ CINTY SLINTY ......................
Tak snad nečtete jenom knížky, já už nečtu skoro nic , víceméně listuji.......
Jirka a jeho Mumie 2012
Robert a jeho Mumie
letos se to povedlo , viď Jirko
ale nebylo to zas úplně zadarmo
to víš že se zas lítalo
a je z toho , další krásná cesta , ještě přidat borhák
Jirka a Robert , duetka v Mumii , kluci pracovití , Liberecký pancharti že jim ruka neupadne , od tý vrtačky.
To jsme si zas letos kluci v tom Labáčku užili co................
a Jirkovy pomníky , nebo Souboj na xichty
Jirka a Hranka zapadajícího slunce RP Xa , no zrovna si tak říkám sakra těžká desítka , myslím že jsem ještě nikdy žádnou hranu takhle neshyboval................
A že Sněžník nejsou jenom kameny , ale taky lezení
Ví nejlépe Pavel Henke a nad ním jeho Spící budha RP Xa , nejlepší stropová trhlina co jsem asi lez...
Utah nul už znáte , za Lomikámenem sem v trhlině pár smyček , pěkně utahnul
leze Baky
VLáďa piluje Údolní morfo 7C
a tohle už jsou Jirkovi Ilusionisti
naše letošní poslední to zábavička parádička parádní
Ilusionista Jirka , parádní to stěnka co naštěstí , jen z jednou vykloktanou dírou a vrcholovým roxorem , sanace nám přežila . Děčnská žula ............

Doufám jen že Labák jednou nebude vypadat celej takhle , no na druhou stranu takovejhle přírodních rezervací na světě určitě moc není ale pozor , po novým roce až do července tam za lezením nechoďte , zákaz , pozor období ?
vegetace..................
A pro ty co ještě čtou jou tu bláboly ..............
POSLEDNÍ PROBLÉMY NA PÍSKU :
Dříve než se rozepíši o svých
lezeckých problémech , ukradený lopatičce a věčně mokrým
písku , rád bych zmínil poslední body k diskuzi i k zamyšlení
dokuď jěště nějaké jsou. Je jistě vhodné že se důsledně
sledují kroky každého z Vás ale pořád je zde několik jedinců
, ano , jsou mezi námi stále ti jež nepostihl zdravý rozum,
neznají co znamená ohled, kolektiv ba společnost a jejich
individuální kroky páchají nevratné škody na skále i porostu,
a hlavně , v našich duších.
- SANACE SKAL – postihují už poměrně velkou část Labského údolí , Bubo bubo již dávno ulít, Puštík zoufale houká na svodidle v Srbský kamenici a romantické hlášení zastávek vlaku je skrz zbíječky či rachot říčního bagru slyšet jen vzácně. Doufám že se již brzo sanační práce vrátí zpět do Národního parku , Bubo bubo nám pučej novýho ze zoo a Labské úsolí si na chvilku oddechne. A jestli můžu na sanacích pracující dělníky , za Nás lezce slušně poprosit , nevrtejte nám do těch stěn díry a nesekejte chyty , štípejte , lámejte ale ty díry jsou fakt zlý, skály jsou nás všech a pravidla , snad platí stejně pro všechny , a ......
- NĚMECKÉ CESTOVKY ZA DOBRODRUŽSTVÍM – již naučily své klienty jak chovat se v přírodní rezervaci , dělobuchy na nás letos ze skal zatím nikdo neházel .Do lesa už nejezdí jen k lesu a basy piv již do bivaků nosí v teplích, dokonce nám nechávají v bivacích zbitky koupeného dřeva v originálním balení. Bordel už nemá cenu sbírat neb se nedá cestou pobrat a v něterých lokalitách ( třeba u Horní jeskyní věže ) se konečně začínám cítit jak V podpapírovým království Adršpach. Konečně jsou dopady do měkýho , občas i teplýho. Na druhou stranu zas konečně nezarůstaj pěšiny.
- BORHÁKY -ač se Němcům nepodařilo oficiálně sjednotit pravidla lezení na Písku jejich osvěta konečně vstoupila do našich temných hvozdů a tak bych shrnul pravidla saskýho lezení pro Labák :Když se náhodou poseru a dělám cestu ze spodu, navrtáno může být kdekoliv dál než půl metru , když dam blbě hák tak ho posunu zásadně vejš , občas zas níž, osazuju i kotvy ze železářství a zásadně jen do betonu . ( asi nedůvěra k lepidlům )
- CESTY jež se nám připletou do směrů je možno dle moudrého úsudku dojistit , borháky je možno osazovat i po metru. Když jsme s Pavlem do Stalina vrtali Českoněmecko , nenapadlo nás že za rok to bude už Německočesko , ale stejně to bude jednou Německo.( u naší cesty Smog byl důvod jiný , tam byl prý záměr udělat nejlehčí cestu stěnou ovšem Českoněmecko jsme bohužel udělali s Pavlem Henkem opravdu špatně , hák aby šel cvakat musel by být hodně blízko , pády byli bezpečný a tak jsme si dovolili dělat klíčový krok nohama nad hákem , to už se dneska nenosí a ještě jsme jak debilové z tý převislé hrany vždy utekly do madel , ještě že ty naše píčoviny začli napravovat naši sousedi ) Jak moc si vážím našich nejlepších lezců zmíním Kubu , který po RP přelezu cesty Lety mimo jen skromně hodnotí Xb morfo a dodává , že tam v oblinách nad převisem se i trochu bál ,a že by tam byl tuze rád , viděl další hák či Martin v Milky way . Kluci klidně, přidejte tam kam co chcete , budu moc rád když budou naše cesty dojištovat citlivě ti naši nejlepší aktivní lezci stejně tak i určovat styl i směr vývoje lezení v Labáku .foto : noční můra Labáku
Noční můra Saských a Labských
skal , dle Saských lezců prý pouze on nedodržuje pravidla a dělá
si všude co chce..A že si sním nevědi rady. Tak uvidíme co se z
Jorga vyvrbí...........něco jsem zaslech o tom že příští
sezonu chce naučit dělat cesty i kluky v Adru a hlavně, ve
Skaláku.
Pravdou ale je , že ve skalách je
teď jedna německá pecka vedle druhý a sasští dělníci spolu s
Pájkou , Piškotem , Robertem a mnoha dalšími co pravidelně
dělaj a dojišťují svoje cesty i pro lezce, co mají rádi háky
blíže u sebe opravdu rozšířej nabídku , a nabídka se vždycky
řídí poptávkou že. A kdo nemá rád dobře jištěné cesty ,
nemusí je lízt.
- MAJLONKY co šetří slaňáky , už jsem jich pár potkal povolených a jednu i z cela , že by lano, klidně mohlo vyklouznout. Hlídejte je neb si myslím , že se tlustým lanem při spouštění , možná vycvákáváním odsedky se zatíženým lanem či nějak jinak , můžou povolit........
Píčoviny , co , prostě naše moudrá
občanská společnost již ve skalách nemá žádné problémy a
tak si konečně s čistou hlavou a klidem na duši můžem užívat
lezení , a přitom si naplno uvědomovat svoje slabiny . A učit je
nejlépe se od našich sousedů . Počínaje péčí o porost a
dřeviny , čištění skal přes dělání dobrých cest po přesnou
klasifikaci . Jejich pracovitost je neuvěřitelná a Z pocitem že
můžu v klidu posrat co můžu neb jednou se polezou stejnš jen ty
dobré , německé nebo ty naše opravené můžu dál nezaujatě
pozorovat to naše hemžení a snažit se o nemožné , v tom našem
kratičkém životě stihnout žít , přemýšlet a ještě se
pokoušet o vlastní názor. K rozeznání těch dobrých od těch
špatných už ztratil jsem licenci , sem bohužel přišel o
rozlišovací schopnost , stejně tak k určování klasifikace a tak
jen tipuji. Ale snažím se . A kdo z Vás ne , že. A jedno Vím
jistě , klasifikace je posraná všude. A jiný ? To nikdy nebude.
Vždycky budem jen tipovat , a nebo se vzájemně ovlivňovat .
Havraní stěna - Érk wiharfenson IXc
– jedna z posledních výzev – prstová trhlina je plná chytů
děsím se akorát při cvákání trvalky v hraně dachu , vysoká
pata a pozice hlavou dolů zavání kamikazem , jsem moc rád že
tentokrát se nekoná a že Petr , který očekává svých dva
tisíce prvovýstupů všech obtížností a tudíž v klasifikaci
měl by být jedním z nejpřesnějších udělá občas i lehčí
IXc než své průměrné VIIIb. A o tom že v VIIb od Kýsy bojuji
nadoraz nejen o OS ale téměř i oživot se raději nebudu moc
rozepisovat neb s fleku bych přišel o zbitek svých sponzorů , i
když vím moc dobře ,že tenkrát byl můj výkon zralej na Výstup
roku.
Miluju komentáře , názor si však
dělám sám . Komíňák nás provede , Šavle samurajů je linií
best of , prý Petr Mocek s peřinou , kluci chytaj zádíčka ale
mně stejně strach nedovolí připravit se o onsight. Strach je ta
nejsilnější zbraň a zároveň i nejsilnější motivace ke všem
skutkům na světě. Neplést s hrůzou, ta zahání do kouta.
Vlásečnice zdá se trapně lehká , při pohledu na Honzíka si
říkám ten je dobře v prdeli , no jen co do ní vlezu, jsem taky .
Směr co vypadá za pět je třeba trošku nacvičit , no jeden krok
jsme trapný no dyť je zas nakonec, úplně triviální a to Piko ,
to už skáču ne pro číslo , ale pro ten název . Málo času ,
někdy příště , už se těším na Škrovád , Pardubickej
šoulend , kam cestovky turisty , zatím příliš nevozej.
Nitra – 9 - OS jeden cuk ,na Lezci se
dočítám, že prej těžká na vymyšlení a Fontainebleau 9+ že
první nejt se točí a třetí nejde cvaknout , o tom nic v
komentářích , raději nic nepíšou . Honzik padá v pětce ,
blbej tlak, je veselej , že ho Jirka pěkně chytá , zbaven ambic
usmívá se raději pak u vínka. Jirka nerozluští betonovou
slepovačku , o OS 9+ ho připravuje nejt co nejde cvaknout , třetí
ze tří vynechat je o zabití , u vínka je pohoda.
Stránská skála – Zuby nehty OS to
je povinost , Boulder problem 9+ dva nejty vedle sebe , pro dlouhý
lehčí ale než ,klíčový je smyčku o ten druhý zaháknout neb
pod ní se nacházel , pro můj přelez klíčovej to chyt i
stup........kladku nad vedlejší osmminuskou myslím že Dopijem a
jdem totálně asi definovanou podruhé již nevyužijí neb její
neznámý geometrický tvar nepřiměřeně hýbal mým žaludkem a
její kvílení mne v uších zní, možná i dnes . Raději slézám.
Nejlepší směry zatím i v Brně zdají se volné . No mýt to
zabarákem už bych tam vrtal.
Divoká šárka – Stará hákovačka
RP 8+/ 9- je fajn se u koupáku ve Skotsku pěkně v dachu
protáhnout, ve své domovské oblasti neustále objevuji poklady.
El choro kousek od Košic , lezení
hned u auta , takhle mluví Mára , ne klamavá reklama. Realita ? No
přijeďte se podívat , co Vám budu povídat. Vidět dřív tak
nechápu , proč sem tenkrát s Jirkou letěl, na Homoli do Ria.
Zadielská dolina 8 a 7+ a 9- na jednu
délku 80m a deset expresek , miluju lezení bez průvodce a svůj
odhad výšky .
Je ještě přesnější než moje
klasifikace. O určování světových stran si dávno myslím své
, tak blbej spacák že žádnou noc nikdy nespal , než tenkrát
Růžan nikdo už pak neměl ,tak jen tehdy jsme mohli dva měsíce
nerušeně noc co noc do svítání kultivovaně diskutovat , než
uspalo nás slunce, to krásné oteplení s prvnímy paprsky, o tom
,kde je sever a kde leží Marseil.
Než se dořvu na parťáka a ten zruší
čekám , že se zřítím i s vrcholovím suťovištěm . Neb že se
nepustím jsem si jistý, zda vydrží bloky do kterých tlačím
silou koně abych utáh lano mám dojem že i spolulezce, to sem
ještě netušil ,. Vydrželi a že prej ze strachu mě tu zrušit
dávno lezem současně. Obrázek vysícího debila v půlce homole
a mého spolulezce rozcáklýho na nástupu mě ještě pár dní na
to pronásleduje . Jediným polehčujícím aspektem pro naší
blbost bylo pouze , že jsme byli léta spolu , přesto vždycky
mezinárodní tým . I když Mára Československy mluví už dlouho
, já se po slovensku , stále hlavně učím. Nejen na jazyky jsem
geneticky debil.
Aspoň pak vzácně chvilku mlčím
než zregeneruji hlasivky a shodujem se opět hladce , že vápno je
buď oklouzaný , nebo lámavý a zasraný . Né moc často něco
krásné , někde mezi tím. A no jo , dyť vím . Horolezectví se
dělá přece pro ty výhledy , a hlavně , kamarádství , ne to
normálně falešný , no dyť víte , to vzácný , no jako mezi
mnou a tebou , jako láska rizí nebo ryzí ? No tak nějak no to
jsem se zas rozkecallllllll. Zase jenom spousta zbitečných keců ,
proto už moc nepíšu. Mám pocit že se jen vopakuju zas a znovu
,jako mlejnek , jak zaseklý cédéčko . Co se nedá poslouchat. Ale
vono mi to nedá , sory , berte všecko z rezervou .
A nakonec ?
Upřímně ?
Jsem moc rád kolik času dnes věnují
němečtí lezci Labaku , cesty dělané ze slanění , divné kotvy
, připravené slaňáky nad směry proto tenkrát Čechy čechům.
Trhliny odseděné ve smyčkách , no co , jejich pravidla jim to
umožňují Jéňa P. vzpomínal stěnu nad Hřenskem kterou přímo
vynejtovali a na skále nápisy v francouzské klase apod. Dnes ? Co
jsem viděl tak poctivě zdola a kolik času dnes věnují Labáku ,
že si někdo zajede z Drážďan jen tak naodpolko vyčistit s
lopatou a smetákem nepříjemný nástup krásné cesty , toho si
opravdu vážím. A že k nám jezdí lézt ti nejlepší Sasští
lezci je fantastický. ( vždycky jsem Hudymu záviděl , jak tenkrát
lezl na písku s nejlepšími světovými lezci ) Třeba se to jednou
, zase vrátí. Nejen že to přináší větší rozvoj pro oblast,
udržuje cesty v kondici neb není smutnější pohled než na
opršený maglajz z cest a postupně zanášené chyty bordelem z
vrcholů masívů a stěny obrůstající mechem , kterej je fakt
rychlej a poslední roky se shodujeme , rychle postupující . Pak
volá Pájka ,když uděláme tak pěknou cestu proč nevěnujem čas
na očištění , byla , ale loni , příroda je však nejmocnější.
Jinak převažující většina
německých lezců nad českými , alespoň na pravým břehu svědčí
o tom, že se české pískovcové lezení vydalo správnou cestou a
lezení u nás je opravdu kvalitní.
Proti Jorgovi vůbec nic nemám ,je to
špičový lezec co dělá většinou skvělý cesty. Že mi dojistí
cestu mi v podstatě nevadí ale dělá to i jiným , kteří jsou z
toho pak smutní a co je nejhorší ,vrhá pak špatný světlo na
ostatní skvělé a ohleduplnější lezce. Lidi nerozlišujou zda
němec , či němci.
Ohledně posouvání jištění to
vidím jako problém, pro mě jsou skály posvátný a každé zásahy
do skály jsou nevratné procesy , takhle se dá proposouvat přes
klíčové pasáže a mně pak uniká pointa takových prvovýstupů.
A borháky po metru ? Holt jsem stará škola a jediný pískařský
pravidlo které je pro mě nedotknutelný : Prvovýstup by měl mít
minimální počet fixního jištění , pouze tak , aby byl výstup
bezpečný. A na rovinu , většinu lezců dnes potkávám se šáhlem
a pozice expresky se ladí použitím i fakt dlouhý smyčky a to
absolutně schvaluji . Vidím to jako kompromis mezi tradičním a
sportovním pohledem na pískovcové lezení . Jsme tu jen nakrátko
, tak se všichni snažme ať je nám tu hezky. Tak hlavně nepočítej hrubky .