pátek 23. prosince 2011

ATENCION ! DANGER ZONE. ALGER

Psáno v poušti, když velbloudi troubí......











11.11. 1998 v 16 : 40 Avignon -náměstí. No France , no France , Algeria a partička opálenejch kluků se tluče do hrudi . Dřív než se na nás vrhnou a vytáhnou kudly , sedíme v našem bílím fáčku , naštěstí už všichni a zamčeni. Okénka naštěstí drží , vydrží kudličky i kopance s rozeběhem, jen zrcátko odletí a plechy dveří pomalu dostávají tvary sešlapané plechovky od piva. Z těsného parkoviště naštěstí odjíždíme a nikoho přitom naštěstí , nepřejíždíme. Stačí jedno setkání , stačí potkat pár hrdejch hajzlů , a hned sem věděl , že do Alžíru , nikdy nepojedu...........





23.5. 2011 v 15 : 24 Ostaš , lezeme s Cubou , jo kluci z Makaku říkali , jo v Alžíru , tam lidi jsou ještě , nezkažení. Země , co pomalu , se otvírá světu. Venco vy jedete ? A máte pozvání ? Jedu taky, lákaj mně věže , chci tam , kde není co jinde . Nemusím cestovat , pro pocit francie , láká mně více , to panenské , neprobádané , nepopsané...........






Andrej si láme hlavu s vízem , pro Slovák . Zbytečně , dva týdny před odletem , láme si nohu . Zbývá nás tedy sedm , sedm statečných ?


Martin alias John Lennon ( Nikdy nevěř lidem přes třicet )


Dalibor alias Antonio Banderas ( Nic nenacvičuju , kdybych na něco jel víckrát , tak bych si to musel taky asi někam zapsat, jsem profesor )


Petr alias Brad Pitt ( Začal jsem lézt kvůli horám, a miluju zelenou , barvu .)


Venca alias Leonardo di Caprio  (  Do Afriky už asi nepojedu. Trošku mi připomíná Ondru , náběh na cejchu ale když to rozeběhne , je to buldozer. )


Martin alias Miro Žbirka ( Dělám vývoj , a do skal jezdím na ty lehčí. I když leze, stejně, stejně jako my. )
a já s Jirkou , man in black , já se cukám a Jíra čaruje nohama , ale žádnej zázrak , už to asi , nikdy nebude...............
Kuchař , dva Tuaregové a Kiki , náš hostitel , na fotce nás poznáte.



1.12. 2011 v  15 :30  Den první. Ihaghen. Bouldřík na nástupu , a pak , už bylo to lehký. Tři délky v trhlinách , co pro zábavu , stěnou jsme oblézali. Parádní výhledy , pak pár protivných slanění , spíš sutí než stěnou . Byli jsme  rádi , že jsme to stihli jen tak tak za světla , neb bez čelovky , to mohlo být , krutě dramatický. Pod nástup, pro věci ,vnímám že ve větru , něco si sviští. Zařvu jen bacha , tři kroky pod stěnu , na místo kde stáli jsme , dopadne hromada suti. Obava z teroristů je ta tam , lidi jsou v Alžíru tak strašně dobří , jediným rizikem jsou tady , padající šutry...........






2.12. Adaouda . Stojí ti to za to ? nestojí , jediný pěkný kout lezou tu kluci , Jíra má migrénu ,balíme , kouteček necháme, si na den třetí.................







4.12. den čtvrtý , v Tranzu . Clocher des Tizouyag. Pěkná věž , jo vážně fakt pěkná. Pár klasik , pár skobek v trhlinkách. Jirka je dneska, bez migrény , podezřele aktivní. Jirka se pochlapí , diktuje , odvážný koutek za sedm ,druhou strachy v OS už kazím . Vystrčená skobka láká ne k spadnutí , ale stoupnutí ,s jednou sadou friendů , tuze nebezpečný. Štřídačka , něco se vyndá , Jirka to dovalí , s horníčkem na top rope , tak strašně trapný. Třetí délku , krok co krok trnu jen , kterej z těch bloků , Jíru na štandu pode mnou , jednou ranou zabije. Sedím pak ve štandu co tipuju plus mínus tak na sto kilo. Jirkovi se dělá z lezení špatně i s horníčkem, stává se silně věřícím a za to že nechodím do kostela , chvilku mně peskuje. K tomu abych věřil , nepotřebuju žádný náboženství..............Tomajdo , v téhle délce si musel bejt úplně v tranzu. Kdybych se nebál , že na Jíru hodím lasem ten brutální lokr , dávno bych utekl , za skobkou do koutku....Otázka nezněla , co je volný , otázka zněla spíš , být či nebýt , teď musí bejt , člověk lhostejný.........Perníček z uschlého bláta, naštěstí ,k vrcholu , postupně tuhne.











5.12. Ibarghahen , den pátý.   Už jsem i přestal věřit , no , spíš přestal chtít. No přestat chtít znamená přestat věřit. A dnes , když už jsem přestal věřit v pěkný směr v Alžíru stojíme najednou pod tím nejkrásnějším kusem skály. Pod černým pruhem co jako Black mamba vlní se jížní stěnou , našli jsme si ten náš směr.









6.12. Kluci dotloukají svou cestu v severce , a všichni lezou , tu naší. Já si dám bouldrovej kousek na Kobylu , jsou z ní na naší věžičku, moc pěkný pohledy.





Den sedmý , po týdnu v poušti . Jak rychle se dokáže žaludek smrsknout ? A jak rychle pak zase roztáhnout ? Tamanraset , dvě stehna , salát , kafe a sladký , a pak pro změnu , placičku manži . Prostě úcty nacpat žaludek , co se do něj v tlačí. A zas , zas mezi šutry.







8.12. Bouldering , lezení v plotnách či komínech , kdybych nebyl obalen mouchy , spíš než li v Africe , skála jak v Joshue , treeeeeeee.............



9.12. Lezeme zřejmě nevylezenou , prstovou trhlinu . Dvě délky v rajbasu , na vršek dírou . Spíš takový sólíčko , hlavně že lezeme , ve stínu a nemusíme , tlouct nikam nejty.







10.12.Spára , co jsme si včera vyhlédli , byla pro nás milým překvapením., žábovice , širočina , převislej kout , komín , tři plný délky prostě ,, ÁDR " , se vším všudy. Odpolko zaběhnem zkusit novou cestu od kluků , technický začátek přes čtyři nýty , a pak třicetimetrový komín . Druhá délka , zajímavej žlábek ,  zítra jedem , za Elefantem.






12.12. den dvanáctý , v poušti. Průvodce Escalade au Sahara od Thomase Dulaca je dobrej tak akorát , jak obrázkový prospekt , od nějaký cestovky . Nemít ho , je možná ta lepší varianta. Cesta Florenc de Arabia má v popisku délky za 7a , třetí 7b a pátou za 6a. V textu píšou zas jen za 6c+. První dva štandy si trošku šoupnem , druhej je v klíčovým , tak je lepší , stát u nejtu , na polici. Klíčová je stejně těžká , jen je delší , prostě dlouhá. Jirka ani tady , nesmekne , a tak nesmeknout v šupinách , už je pro nás, teď už povinné. Lezení je lehký , prostě fádní , nejtěžší je vždycky , hlavně cvakání a vybruslit si tenhle rajbas, čistě z povinosti.    Nakonec lezeme šest délek stejně těžkých , stejně nudných , pro palce u našich nohou , krutě bolestivý. Zatmíme , dvě délky lehké , v šeru zvládneme, a zase slezeme. Slanění je v totál pytli , nejty hledám bosou nohou , čistě intuitivně. Naštěstí se , nezabijem , tři slanění nad zemí , v dosvitu už kamarádů , jejich čelovek . No večeřet se musí , vždycky spolu, pěkně po kopě.











13.12. pod Elefantem bouldříky , co už trošku , odolávají . Z puchejřů mi chčije krev , už i skrze lezačky. Moje tělo nestačí , na každodenní lezení .







14.12. jen z povinosti dávám s klukama , ve sportovkách pokusy. Sedm be a osm á , nebo naše varianta ? Vencovi chybí ve třetím pokusu , k přelezu už jenom , jenom kousíček a tak nejtěžší cesta Sahary , nikomu z nás nedala. A vedoucí naší expedice Václav ví , že se jednou , třeba i vrátí ? Nebo ne ?




15.12. ve 22: 19 Jméno matky , jméno otce , zaměstnání ,, artisant ". Bydliště a může další,  tak tohle byla rutinná , policejní prohlídka...    

16.12.  Postavit klukům závody a  tuhle  jednou málem , zas vojáci , zabavěj mi foťák. To jen proto , že Martina , nefotil jsem , u zdi , Johna Lenona. Ale u z železa svařenýho , proti vjezdu autum , ježka. A ač v dohledu , bez uniform , vteřina a už mně vedou , zapomněl jsem , že Alžír to je , policejní stát.



17.12. Moře , kultura , a na závěr jen pár otázek ? I odpovědí.....................................
           Stojí za to ject do Alžíru pouze za lezením ? Ne. 
          Je to tam nebezpečný ? Když nebudu počítat volný lokry , tak myslím že ne...................




           Jídlo ? Výborný , zelenina jako ze zahrádky mých rodičů , bagety španělský i naše fuj hnus.



          Takový kafe už si asi nedám , presso u nás proti jejich , jenom černá chcanka.




           Lidi ? Úžasný . V životě jsem se v arabské zemi necítil líp  a místním jsem od prvních okamžiků věřil , možná více , než li těm mejm , kámošům ( železo v bláťe )............
          Celkově ? Nádherná země , fantastický místa , úžasný lidi , skvělé jídlo .
          Vada na kráse ? Pouze s cestovkou či průvodcem , nařízení vlády tak zas mám o čem přemýšlet , zas mé další Proč ?

Závěrem bych chtěl poděkovat Kikimu , ušlechtilý průvodce . Místním teroristům , že už asi nejsou. Místním lidem ,. že jsou skvělý , a hlavně klukům z Jablonce. ČHS za dlouholetou nezaslouženou podporu , Skalní říši za vážně skvělý kámoše , dvouosé . Skvělý hadry od Directu a Hudymu , za maglajz a lezačky , botky Lowa , ach jo , ty zas jedou , no nedivte se , z goráče. Grigri litll , kladku , spot čelovku tak to je Vše , doufám že už teďka , nikomu nic nedlužím . A kam pojedu příště ? Jirkoooooooo? Tak prej ještě netuším . Zatím ahoj Tomajda.

Žádné komentáře:

Okomentovat